Embryon�ln� obdob� za��n� p�i implantaci, kdy se oplodn�n� vaj��ko p�ipoj� k d�lo�n� d�loze a pokra�uje b�hem prvn�ch osmi t�dn� t�hotenstv�. Toto je obdob�, kdy doch�z� k nejrychlej��m zm�n�m v prenat�ln�m v�voji. V pr�b�hu tohoto kr�tk�ho obdob� se za��naj� rozv�jet v�echny hlavn� org�ny a t�lesn� struktury. D�t� je tak� mimo��dn� zraniteln� b�hem t�to doby a potraty jsou nejb�n�j�� b�hem prvn�ch 13 t�dn� v p��pad� t�hotenstv�, ��k� b�ezna dym�. Prenat�ln� n�v�t�vy by m�ly za��t, jakmile �ena zjist�, �e je t�hotn�, aby zajistila norm�ln� v�voj embrya.
Implantace
Na za��tku se embryo m�n� z voln� plovouc� koule bun�k na embryo, kter� je napojeno na krevn� ob�h matky. Vaje�ko p�ich�z� do d�lohy sedm a� dev�t dn� po oplodn�n�. Implantuje se do d�lo�n� d�lohy a od t�to chv�le se naz�v� embryo. Po implantaci je embryo napojeno na krevn� ob�h matky a m��e dostat jak v��ivu tak toxiny, jako je nikotin.
V�voj placenty
Vzhledem k tomu, �e p��jem potravy je pro embryo nezbytn�, struktury, kter� je poskytuj�, jsou prvn�, kter� se vyv�jej�. Zahrnuj� placentu, �loutkov� vak a pupe�n� ���ru. Placenta pom�h� vy�ivovat embryo, p�en�� odpady embrya a poskytuje imunitn� podporu pro vyv�jej�c� se d�t�. Je d�le�it�, aby embryo vyvinulo sv�j vlastn� krevn� ob�h, kter� je odd�len od krevn�ho ob�hu matky. Mezi krv� embrya a mate�skou krv� se tvo�� tenk� membr�na. Mate�sk� protil�tky jsou p��li� velk�, aby pro�ly touto membr�nou, a tak imunitn� syst�m matky nem��e napadnout embryo.
V�vojov� org�ny
B�hem prvn�ho m�s�ce t�hotenstv� tvo�� embryon�ln� disk. V�echny ��sti t�la jsou z t�to jednoduch� struktury. Skl�d� se ze t�� vrstev bu�ky. Ektoderm se stane nervov�m syst�mem a k���. Mezoderm bude tvo�it kostru, svaly, ob�hov� syst�m a vnit�n� org�ny. Endoderm bude tvo�it pl�ce, tr�vic� syst�m, mo�ov� cesty a �l�zy.
Moz�l za�ne tvo�it t�et� t�den t�hotenstv�. Prvn� m�s�c t�hotenstv� je �as rychl�ho v�voje pro nervov� syst�m. V t�to f�zi t�hotenstv� se tvo�� v�ce ne� 250 000 neuron� za minutu. Srdce za��n� v tomto m�s�ci pumpovat krev.
B�hem druh�ho m�s�ce se tyto hlavn� org�ny st�vaj� v�razn�j��mi. Srdce nap��klad rozv�j� odd�len� komory.
Zm�ny postoje embrya
B�hem prvn�ho m�s�ce t�hotenstv� je embryo zvln�n� a dlouh� asi �tvrtinu centimetru. Vypad� sp�e jako �erv ne� lidsk� d�t�. Do konce druh�ho m�s�ce t�hotenstv� se embryon�ln� t�lesn� rozm�ry zna�n� m�n� a embryo z�sk� mnohem v�ce vzp��menou pozici. Embryo rychle roste b�hem t�to doby, tak�e na konci druh�ho m�s�ce je dlouh� palec.
Teratogeny
Obdob� embrya je nejnebezpe�n�j��, pokud jde o teratogeny nebo agens z prost�ed�, kter� mohou embryo po�kodit. Od okam�iku, kdy embryo implantuje a spoj� se s krevn�m tokem matky, st�v� se zraniteln�m v��i teratogen�m.
�kody zp�soben� n�kter�mi teratogeny z�vis� na mnoha faktorech. ��m v�t�� je d�vka, t�m z�va�n�j�� je po�kozen�. Doba expozice je tak� d�le�it�. D��v�j�� expozice teratogen�m je typi�t�j��. Tak�e b�hem embryon�ln�ho obdob�, expozice obvykle vede k potratu. Embryo je tak zraniteln�, proto�e se rozv�jej� v�echny hlavn� org�ny. Stejn� teratogen m��e zp�sobit r�zn� druhy po�kozen� b�hem r�zn�ch obdob� t�hotenstv� v z�vislosti na tom, jak� org�ny se vyv�jej�, kdy� je embryo vystaveno. D�le�it� je tak� d�di�nost, nebo� n�kter� plody jsou z genetick�ch d�vod� v�ce zraniteln� v��i teratogen�m. Nav�c ��inek teratogen� je mnohem v�t��, jestli�e se vedle toxin� v �ivotn�m prost�ed� d�t� pot�k� s jin�mi negativn�mi vlivy, jako je �patn� v��iva nebo nedostatek l�ka�sk� p��e.
