Sna��te se tak obt�n� stravovat a j�st spr�vn�. V�te, �e cukrov�, cukrov� a kol��e s kalori� jsou ur�it� zni�eny va�� stravou, tak�e se sna��te potla�it va�e sladk� chut� t�m, �e popadnete dietn� s�du. Bohu�el va�e �sil� o spr�vnou volbu ve skute�nosti m��e b�t sabotov�n�m va�ich dobr�ch �mysl�. Um�l� sladidla mohou oklamat va�e chu�ov� poh�ry, ale v� mozek a tr�vic� syst�m zn� rozd�l a zv��� sv� �sil� o z�sk�n� skute�n� v�ci.
Obavy vznikaj�
Prvn� um�l� sladidlo poch�z� z roku 1879, kdy jeho v�dec ochutnal v�dec pracuj�c� na produktech uheln�ho dehtu. Podstata, kterou vytvo�il, byl sacharin, kter� je 300 kr�t slad�� ne� cukr. Po mnoho let byl pou��v�n pouze jako l��iv� p��pravek pro diabetiky, kte�� pot�ebuj� omezit p��jem cukru. Dv� faktory p�isp�valy k jeho rostouc� popularit� v obecn� populaci: nedostatek cukru b�hem 2. sv�tov� v�lky a tenk� stav se stal standardem kr�sy. V pr�b�hu let se vyv�jelo v�ce um�l�ch sladidel, p�i�em� rostly i obavy o pou��v�n� t�chto v�robk�. Nap��klad Ameri�an� z�sk�vaj� v�hu a v�skyt cukrovky se zvy�uje spolu s pou�it�m um�l�ch sladidel. V�dci se zaj�mali, zda je to prost� n�hoda nebo zda um�l� sladidla ve skute�nosti vin�.
��inky um�l�ch sladidel
N�kolik rozs�hl�ch studi�, kter� se datuj� a� do sedmdes�t�ch let, zjistilo, �e dlouhodob� p��jem um�l�ch sladidel, jako je aspartam, draseln� acesulfam a sukralosa, m��e ve skute�nosti v�st ke zv��en� hmotnosti. Je zaj�mav�, �e kdy� pohlt�te um�l� sladidla v potravin�ch s kalori�, jako je nap��klad energie v energetick�ch nebo dietn�ch barech, nedoch�z� ke zv��en� chuti k j�dlu ve srovn�n� s podobn�mi potravinami obsahuj�c�mi skute�n� cukr; Kdy� v�ak konzumujete p�edm�ty sladk� chuti bez kalori�, jako jsou sody ze stravy, st�v�te se hladov�ji. A proto�e se uk�zalo, �e ochutn�vka sladk�ch p��chut� zvy�uje va�i touhu a z�vislost na sladk�ch potravin�ch, mohou um�l� sladidla skute�n� p�in�st v�c sladk�ch v�c�, tak�e v�b�r dietn�ch s�jov�ch pokrm�, aby se pokusili porazit sladkou chu�, pravd�podobn� bude m�t opa�n� ��inek a bude v�s je�t� v�t�� pravd�podobnost, �e se dostanete do sladk� l��by, kterou si p�ejete. �asem, zv��en� chu� k j�dlu a sladk� chut� mohou v�st k j�dlu v�ce a z�sk�n� v�hy.
Tr�p� t�lo
V� mozek reaguje na chu� j�dla t�m, �e p�iprav� tr�vic� syst�m, aby tyto potraviny spr�vn� zpracoval, ale um�l� sladidla neaktivuj� mozek a za��vac� procesy stejn� jako skute�n� cukr a toto odpojen� vede ke zv��en� chuti k j�dlu, jak va�e t�lo vol� po n�jak� skute�n� v�ci. N�kter� studie zjistily, �e sladk� chu� zp�sobuje, �e v� mozek vyslal inzul�n, aby zvl�dl p��choz� cukry. Kdy� pijete dietn� s�du, nicm�n� nen� inzul�n pro cukr zpracov�n. To by mohlo v�st ke zv��en� hladov�n�, zejm�na u cukrovinek, proto�e va�e t�lo se sna�� pou��t inzul�n, kter� uvolnil. V�dci pokra�uj� v pono�en� do d�vod�, �e um�l� sladidla vedou ke zv��en� hlad�, nebo� v�sledky studie jsou st�le nekonzistentn�.
N�vrhy
D�le�it� je, �e p��r�stek hmotnosti je spojen s nadm�rn�m p��jmem kalori�. Samoopalovac� n�poj s�dy samo o sob� nebude zp�sobovat balen� v libr�ch, ale m��e vyvr�tit v� boj, abyste se vyhnuli sladkosti, kter� jsou mnohem tvrd��. Pokud mus�te m�t denn� dietn� s�du, zkuste jej vyp�t s j�dlem. T�mto zp�sobem zajist�te, aby va�e t�lo skute�n� bylo potravou a cukry, nikoliv pouze pr�zdn�m slibem kalori�. Je�t� l�pe, p�eru�te stravovac� s�du zcela ve prosp�ch p��rodn�ch alternativ. Zkuste ochutnat �istou vodu s p�irozenou volbou, jako jsou pl�tky ovoce nebo okurek. Pokud je bublinovit� tingle to, co m�te r�di, zkuste �istou vodu nebo miner�ln� vodu. Jen si ur�it� p�e�t�te popisky p�i v�b�ru jiskern�ch vod, proto�e v�t�ina p��chut� m� tak� um�l� sladidla. Mo�n� zjist�te, �e jednoduch� �istota vody je mnohem ��zniv�j�� ne� u t�ch, kter�m jste se spol�hali.
