Předpokládá se, že sňatek cizince je podobný hraní rulety. Nebo budete trhat jackpot, nebo zůstanete u rozbitého koryta. Víme však dívky, které popíraly tento směšný mýtus. Jejich manželství bylo nesmírně harmonické. Chceme dokázat, že manželství s mužem z jiné země může být nesmírně šťastné. Ženské webové stránky WomenChoice.net požádaly čtyři dívky, aby vyprávěly své příběhy.
První příběh: oženit se s Američanem
Polina, 31 let
Moje láska k německé kultuře byla spojena s mým manželem Aaronem. Setkali jsme se v hospodě v malém bavorském městě a předmětem konverzace byly jemnosti německé gramatiky. Je zajímavé, že náš dialog probíhal v němčině, nevěděl rusky a já, pro svou hanbu, mluvil špatně anglicky. Začali jsme se setkat a čím víc jsme se navzájem znali, tím více jsme byli zasaženi skutečností, že ve vzdálenosti mnoha tisíc kilometrů se lidé mohou narodit, podobně jako jeden druhému a co je nejdůležitější, jak se nám podařilo setkat v cizí zemi. O dva roky později však jeho smlouva skončila v Německu. Vzhledem k tomu, že jsme se nemohli rozdělit na cestu po celém světě, opustil jsem pedagogickou práci na německé univerzitě a šel s ním do Ameriky.
Nebudou se skrývat, z mé strany bylo naivní myslet, že Amerika je stejná Evropa, pouze technicky vyspělý a rozvinutější. Moc si musel zvyknout. Ale manžel v mých očích není Američan, je to jen moje rodná osoba. Největší potíže při stěhování do Ameriky bylo neznalost jazyka. Pokračovali jsme v komunikaci v němčině a vždycky mi všechno přeložil.
Po slaví svůj první Vánoce s rodinou, jsem se rozhodl, že pro anglický by měla být přijata okamžitě: I byla zavedena do svého rodného města, a nemohl jsem vytlačit jediné slovo. Naštěstí se mi na mě nikdo neusmál, naopak: podporovali mě a pomohli mi zvládnout jazyk. Samozřejmě, že ne všichni Američané jsou dobré, tam jsou snobové, neskrývají svou nespokojenost s množstvím přistěhovalců, ale mluvit o tento problém považován za velmi nemocný.
První věc, která mě napadla v americké realitě, je kultura úvěru! Na útěku je vše zakoupeno - počínaje dobrodružstvím na snídani a končící domem a jachtou. Podle mého názoru to často způsobuje rodinné problémy: mnozí Američané prostě nejsou schopni základní plánování svých výdajů.
Dalším americkým kultem jsou rodinné hodnoty. Byl jsem překvapen, když jsem viděl, kolik mužů přišlo s manželkami, aby se připravili na porod. Ženy zde mají obecně mnoho práv, zejména v případě rozvodu. Možná to je důvod, proč se bývalí manželé většiny snaží udržet přátelské vztahy se svými ženami.
Dalším rozdílem Američanů je jejich postoj k problémům a potížím. Jakýkoli problém, malý nebo velký, je považován za přechodný jev, který jistě může být překonán. Není taková nálada, že pokud se něco stane, pak je všechno "Jsem ztracený, konec všeho." Osoba si myslí, co má dělat, aby se situace vylepšila. Myslím si, že ruští muži jsou více ochotni vzdát se, někdo jiný za své problémy.
Toto sentiment mi bylo předáno: učil jsem se angličtinu, potvrdil jsem ruské diplomy lingvisty a v tuto chvíli vyučuji ruštinu a němčinu.
Druhý příběh: německý manžel
Oksana, 26 let
Setkali jsme se v romantickém zámku Hohenberg v Bavorsku. V té době jsem byl studentem a praktikoval jsem v Německu a v Bavorsku se konal závěrečný seminář pro všechny účastníky kurzu (jsme byli 60 lidí), na které byli také pozváni němečtí studenti, kteří se zajímají o ruský jazyk. Mezi nimi byl Hannes.Vzal okamžik záliba mi, sympatický mladík, vyniká mimo jiné úžasné a mluvil rusky. Setkali jsme se v pondělí a ve středu ráno jsem šel do své vlasti. Ahead bylo pět a půl měsíce mluvit po telefonu a tisíce sms.
Pro mě to je to, co se obvykle nazývá láska na první pohled. Čím déle jsme si povídali, tím víc si uvědomuji, jak moc je to zajímavý vývoj člověka, s otevřenou myslí upřímně zamilovaná Rusku a vše s tím spojené ... A čím víc jsem věděl, že chci být s ním navždy. Překonali jsme mnoho potíží a hodně jsme udělali, abychom byli spolu. Za téměř tři a půl roku, jsme se setkali jednou za tři až pět měsíců - nebo Hannes přišel ke mně, nebo jsem přišel do Německa. A teď skoro dva roky žijeme společně. Před měsícem jsme se stali skutečnou rodinou podle ruského práva.
I není snadné posoudit, jak významné kulturní konflikt mezi rusky a německy, protože v okamžiku, kdy jsme se setkali, jsem věděl hodně o německé kultuře a němčině. A Hannes si velmi dobře vědomi ruské kultury, v Rusku a více než jednou díval.Kromě toho mluvím německy a Hannes, jak jsem již zmínil, mluví plynně rusky (náš rodný jazyk je ruský). Nyní máme vše tak harmonické, že naše názory jsou stejné a návyky a způsoby, jak trávit volný čas. Nikdy jsme nemuseli, ani jeden z nás neměli kompromis.
Když soudí Hannes, Němci opravdu milují a oceňují svou domovinu, svou rodnou přírodu, vědí hodně o historii a umění své země.
V klidu upřednostňují klid, v přírodě. Může se jednat o procházky po lese, po horách, jízdě na kole. Přesto Němci velmi respektují rodiče, podle mého názoru zvláštní vztah k rodinným hodnotám. Hannes oceňuje domácí pohodlí. Vánoce a mnoho dalších svátků, vždy s rodinou oslavujeme.
Vztahy se svými přáteli se okamžitě ukázaly jako vynikající. Všichni mi zacházejí velmi dobře a zdá se, že nás vždycky rádi vidí u nás. Postoj veřejnosti (lidé, kteří jsou obeznámeni, ale ne velmi blízký), zvláště na začátku našeho vztahu, nebyl vždy podporující. Mnozí si mysleli, že jsem byl s Hannesem jen kvůli svému občanství a že jsem snil o odchodu do Německa.Ale to všechno není tak - jsem velmi šťastný, že žijeme v Rusku, protože jsem opravdu miluje svou zemi a nedokážu si představit, že se pořád pohybem. Nepochybně se mnoho změnilo v životě každého z nás od okamžiku, kdy jsme spolu. Ale všechny tyto změny se nám líbí.
Historie třetí: japonský manžel
Екатерина, 26 let
Japonsko bylo pro mě vždycky daleko a tajemné a pravděpodobnost, že sem přijde, se rovná pravděpodobnému létání na Měsíc. Ale stalo se mi, že mi bylo nabídnuto zaměstnání pro léto ve stejné zemi. A jednoho dne, když jsem se rozhlédl po památkách Tokia, ztratil jsem svou cestu. Po dlouhou dobu ztratila stopu kolem procházení stejnou osobou stojící u vchodu do budovy. Nabídl mi, aby mi dal výtah. Takže jsem se setkal s mým budoucím manželem.
Moji rodiče reagovali filozoficky na novinky manželství: "No, vždy jsme věděli, že nejste jako všichni ostatní." Ale prostředí mého manžela mě zadrželo opatrně. Japonci se každému vždy usmívají. Usmívali se, ale jen málo lidí si myslelo, že náš vztah je vážný a dlouho. Bylo nepříjemné, když někdo naznačil, že Rusko je chudá země "a je jasné, že vy, ruské krásy, hledáte příjemný život v našem nádherném Japonsku." Jak mohu vysvětlit, že v Rusku mohu žít s dobrým vzděláním, pokud není bez mráčku, je to velmi dobré?
Vztahy v rodině jsou patriarchální. Manžel pracuje, úkolem manželky je strávit ráno a setkat se večer. Zvykl jsem na to dlouho. Obzvláště podrážděné byly požadavky, aby se hodinu předčasně připravila a připravila ranní kávu. Pak jsem zjistil, že to jsou květiny: mnoho lidí chce například plnou snídani s miskou čerstvě uvařené rýže. Večeře na návrat jejího manžela z práce byla samozřejmě pochopena pro mě, ale můj manžel také věřil, že jeho lázeň by na něj čekala. Ach, jak dlouho jsem odolal! Dosáhla skandálů. Jakmile jsem se stěžovala na mámu na telefonu a řekla: "Co, je to těžké?" A najednou jsem si uvědomil, že to vůbec není těžké. Zvláště zde, kde "vytočit koupel" znamená jen stisknutí tlačítka na elektronickém panelu.
Když jsem přehodnotil svůj postoj k požadavkům mého manžela, uvědomil jsem si, že v nich není nic strašného. Prostřednictvím péče o milovaného člověka, aby byl jeho život ideální, může být příjemné a radostné, hlavním úkolem je správně zacházet s tím. Rodina pro mého manžela je jeho pevnost, pýcha a radost. Úplně mě důvěřuje, chrání, pečuje. Líbí se mi a mého syna na různých oficiálních recepcích.
Ale v osobním životě stávají hmatatelné rozdíly mezi jednotlivými státy, zejména temperament. Z mé vlastní zkušenosti a mluvit se svými přáteli dospěl k závěru: najít vášnivý milovník mezi Japonci je téměř nemožné. Jsem obeznámen s pár, kde oba počátkem třicátých let a nemají žádnou intimity na několik let, a to je docela běžná situace. Snažím se otevřeně diskutovat o citlivých otázkách se svým manželem. Ale na takových rozhovorech jde neochotně a drží se jiného postavení: intimní život v manželském životě není hlavní věc.
Čtvrtý příběh: ožente se s Egyptem
Anna, 32 let
Nikdy jsem neměl v úmyslu si vzít cizince, obzvláště egyptské. Navíc v době, kdy jsem se s ním setkal, jsem byl legálně ženatý, ale už jsem věděl, že nemáme budoucnost. Neočekávaná rezortní romance mi obrátila hlavu! V novém vztahu byl všechno úžasně romantické. Strávili jsme bláznivé víkendy společně a někdy dokonce celé týdny v Egyptě, ohromil mě se svou velkorysostí: mohl by okamžitě utrácet měsíční výdělky, aby mi dělal dárek.
Brzy jsem se rozloučil s mým prvním manželem a můj současný manžel mě navštívil.Rozhodli jsme se, že budeme žít v Rusku, kde se zdálo, že máme více příležitostí najít dobře placenou práci. Ale tam to bylo! Zde nás čekají největší obtíže.
Téměř jsme strávili noc poblíž OVIR, abychom získali právo na legální pobyt. Najděte alespoň nějakou práci pro jejího manžela byl neuvěřitelně velký problém. Naštěstí, po mnoha hodinách, našel práci v restauraci jako barman.
Samozřejmě, naše cesta nebyla vyložena některými obtížemi. Bylo mnoho veselých okamžiků.
Například v matriku na otázku, zda souhlasí se mnou jako se svou ženou, můj manžel hrdě odpověděl svým jménem! Stále si vzpomínáme na tento incident se smíchem.
Měla bych poznamenat, že žádné obtíže nemění mentalitu orientálního člověka. V každém případě zůstává hlavou rodiny. Například se domnívá, že má právo řídit okruh komunikace mezi manželi, může kategoricky zakazovat někoho komunikovat. A to nejsou nutně muži. Při hanbě může vypadat přítel, který mu připadal nedostatečně ctnostný.
Ale v jiných věcech jsou Arabové téměř posvátní! Například, oni jsou vzatí na všechny peníze získal její manžel, šel do rodiny, a všechno, co manželka vydělala, může utrácet sám. Samozřejmě, že v rodině mohou existovat jiná opatření.Hodně závisí na rodině manžela a na životním prostředí, kde vyrostl a byl vychován.
Obecně jsem byl přesvědčen, jak silná je tradice na východě. Například pokud vyrostl v obci a jeho rodiče netrpěli mnoho času na své vzdělání, nedokáže číst knihy a chodit do muzeí s vámi. Navíc se domnívá, že to není podnikání člověka!
Ale arabští manžele jsou většinou velmi dobří, pečující otcové, jsou připraveni strávit hodiny s dětmi.
